Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svatý Valentýn jako novodobý americký svátek? Omyl!

14. 02. 2016 14:18:25
Lidé většinou na tento "novodobý a americký" svátek nadávají a rovnou ho odsoudí. Věděli jste, ale že se slaví již tisíce let, že Valentýn skutečně žil, nebo, že největší část z jeho ostatků se nachází právě v Čechách?

Historie

Kořeny vedou hluboko k pohanským Luperkáliím (latinské "lupus" znamená vlk), které, přestože se později slavily v Římě, jsou mnohem starší, než samotné založení města. Slavnost probíhala kolem 13.-15. února na počest bohyně Juno (ochránkyně manželství a rodiny) a boha Lupercia neboli Fauna. (Faun byl původně římský bůh plodnosti, ochránce polí a stád, hlavně proti vlkům . Jeho protějškem byla bohyně Fauna, podle níž dodnes máme obecný název pro všechna zvířata. Po dobytí Řecka Římany se Faunovým "dvojníkem" stal Pan, zobrazován s kozlími rohy. A tak tento atribut přešel i na Fauna, ze kterého se o něco později vyvinula pouze mytologická postava, jež byla velmi podobná satyrovi - napůl kozel, napůl člověk, s rohy a kopyty, který žil v lese, tancoval s nymfami a hrál na flétnu - odtud název „Panova flétna“).

V předvečer tohoto dne byly do takzvané „urny lásky“ vloženy lístečky se jmény mladých dívek. Poté každý muž jeden vylosoval. Děvče, jejíž jméno si vytáhl, se mělo stát jeho „miláčkem“v dalším roce. Nějaké „a žili spolu šťastně až do smrti“ moc neřešili.

Později se oslavovala i vlčice, která odkojila Romula a Rema, zakladatele Říma. Při obřadech vystupovaly například nahé nevěstky. Rituály byly vedeny Luperci, neboli “bratry vlka” a kněžím Faunem, který byl jako jediný, oblečený v kozí kůži. Během tohoto obřadu se obětoval pes a dva kozli. Dvojice nahých mužů (kteří ze nazývali „februa“) byla pomazána krví a poté běžela na horu Palatine s řemeny, od obětovaných koz, v rukou a šlehala jimi dívky, které se řadily kolem cesty. Vyšlehání mělo zajistit úrodu, zahnat zlé duchy, posílit zdraví, plodnost a také očistit město. Právě od latinského slova „februare“, což znamená „očistit“ je odvozen název pro měsíc únor, který byl ve znamení očisty u mnoha starověkých národů.

Tento rituál fungoval až do 5. století. Roku 494 n. l. byl nahrazen křesťanským svátkem Očištění Panny Marie. V roce 1960, však svátek přejmenovali na Uvedení Páně do chrámu (slaví se 2. února), kterým vlastně končí doba vánoční, ale který ale nemá s pohanskými tradicemi nic společného.

14. únor si jako datum společného stolování vybraly i cechy mořeplavců, kupců a jiných řemeslníků, kteří se v tento den scházely v hanzanovních městech.
Svůj název však svátek dostal až po svém jmenovci.

Postava Svatého Valentýna

Svatý Valentýn, patron mládeže, lásky, cestujících, včelařů, přímluvce za dobré sňatky a pomocník při moru, skutečně žil.
Valentýn (Valentin) byl nejspíše katolický kněz, který mezi léty 269 - 273 zemřel mučednickou smrtí. S určitostí nelze říci, jaká byla jeho osobnost a o koho přesně se jedná, vzhledem k tomu, že kolem jeho života panují velké nejasnosti. Jednotlivé legendy se značně liší a podle některých pramenů žili Valentýni dokonce dva. Není ovšem jasné, na čí počest se slaví. Oba žili ve třetím století za vlády císaře Claudia II.. Jeden byl knězem v Římě, zemřel mučednickou smrtí kolem roku 268-269 a byl pochován na Via Flaminia na sever od města.
Druhý byl biskupem v Interamně (dnešní Terni) a jeho poprava proběhla rovněž v Římě.
I když se dosud stále neví, kdo je kdo, současníci se domnívají, že by svatým patronem měl být nejspíše prvně zmíněný Valentýn, tedy kněz.
Přesný rok smrti sv. Valentýna není znám, uvádějí se tři možnosti: 269, 270 a 273.
Bohužel je nejasná i doba, kdy a jak byl blahoslaven, ale připomínáme si ho v den jeho svátku 14. února.

Valentýn křtitelem

Podle legendy, která se patrně týká Valentýna - biskupa, byl zmínený světec pozván Kratónem do Říma. Zde Valentýn zázračně uzdravil kratónova syna. Šťastný otec se za to od biskupa, spolu se svou domácností, svými třemi žáky a synem městského prefekta, nechal pokřtít. To ovšem pobouřilo senátory, kteří začali Valentýna nenávidět a na prefektův rozkaz ho uvrhli do žaláře, ze kterého ho jednou v noci vyvedli a sťali. Jeho bývalí žáci (Prokulus, Efebus a Apolonius) pak přenesli tělo do Terni, aby ho pochovali v kostele.

Valentýn a zázraky

V další legendě, která se velmi podobá té první, znovu vystupuje Valentýn - biskup. Opět šlo o velice ctnostnou moudrou a počestnou osobu. O jeho moudrosti se doslechl dokonce i císař a povolal si ho k sobě. Velice ho chválil, obdivoval, ale také projevil lítost nad tím, že se nemohou stát přáteli, jelikož Valentýn „věří pověrám“, což byl v tu dobu název pro křesťanství. Biskup si nic nenechal líbit a namítl, že právě císař je tím, kdo na pověry věří. Císař si to vzal osobně a nakázal městskému prefektu Astoriovi, aby na sebevědomého Valentýna dohlížel. A aby byl pod důslednou kontrolou, vzal si ho prefekt s sebou domů. Valentýn se tam setkal s prefektovou krásnou, ale nevidomou dcerou. Nešťastný otec ho požádal, aby se modlil za její zrak. To Valentýn rád učinil, protože v sílu modliteb věřil a navíc si dívku zamiloval. Zázrak se opravdu stal, poté, co Valentýnpřiložil dlaň dívce na oči a ta opět spatřila světlo světa. Astorius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. O zázračném uzdravení si povídal celý Řím. Křesťané se radovali, zatímco pohany, kteří odmítli věřit v ten zázrak, zachvátil hněv. Vtrhli do domu prefekta, Valentýna ztloukli a odvedli na Flaminijskou cestu za městem. Tam mu mečem usekli hlavu. Navzdory trpkému osudu se stal svatý Valentýn patronem věrných a také čisté, oddané lásky.

Zamilovaný Valentýn

S tím souvisí i další, romantičtější, verze příběhu. Císař Claudius II. Byl znám svou krutostí, touhou po moci a budoval silnou armádu. Mužům se ale do boje vstupovat nechtělo, neradi opouštěli své milé a rodiny. Když se to dozvěděl císař, zakázal zásnuby i sňatky po celém Římě. Valentýn však tento rozkaz nerespektoval a dál tajně oddával zamilované páry. Právě proto byl uvězněn, odsouzen k smrti a popraven 14. února roku 296. Dcera žalářníka, který střežil uvězněného Valentýna, se do nebohého odsouzence zakoukala. City byly oboustranné. Zamilovaný vězeň své milé před popravou napsal dopis podepsaný „S láskou tvůj věrný Valentýn.“ Odtud pak vznikla tradice zasílání zamilovaných přání a obdarovávání lásek.

Valentýn uzdravitel

Svatý Valentýn byl také prohlášen za ochránce proti pakostnici (dna) apadoucnici (epilepsie), poněvadž k němu údajně za jedné kruté zimy přišel promrzlý chudák, Valentýn svlékl svůj šat a daroval mu ho. Ještě ten den mu šaty vrátil jakýmsi „nebeským jasem zářící“ mladík se slovy: „Zde jest oděv, kterým jsi dnes Ježíše samého podaroval; za to propůjčil ti milost hojiti dnu a padoucnici.“ (O podobném příběhu a zjevení se zmiňují i legendy vážící se k postavě sv. Mikuláše, nebo sv. Martina).

Ostatky

Část ostatků sv. Valentýna se dostala mimo Itálii, kde světec zemřel. Většinou jde pouze o malinké části. Zřejmě jediným větším ostatkem je lopatka, která je umístěna na našem pražském Vyšehradě. Do Čech se dostala pravděpodobně za vlády Karla IV. a byla nalezena v barokním relikviáři (společně se třemi dalšími relikviáři) v roce 2002. Předpokládá se, že tyto relikvie byly součástí barokní výzdoby kostela sv. Petra a Pavla, odkud je odstranili při rekonstrukci v období mezi roky 1885-1903.
Relikviář bývá vystavován na svátek svatého Valentýna.

Tradice

Tak jako ostatní významné dny, má i tento svátek své tradice.
Posílají se anonymní přáníčka, takzvané „valentýnky“, kterými se obdarovávají zamilovaní, přátelé, nebo příbuzní. První byla odeslána někdy na počátku 19. století. Přáníčka se nekupovala, ale byla ručně vyrobena, většinou však bohatě ozdobena. Kreslily se různé ornamenty, zdobila se květinami, semínky a dalšími přírodninami.

Tradice psaníček byla obnovena v USA počátkem 20. století, když Walter Scott, známý výrobce vánočních přání, téměř zbankrotoval, proto jako řešení své situace vymyslel obnovu tradice posílání valentýnek a jeho společnost do dvou let ztrojnásobila své zisky. (Těchto pokusů měl Walter ještě víc. Nápad, zavést tradici „Dne velké tmy“, při kterém se měli oslavovat všichni slepci, se už tak velké přízni netěšil. Osobně se ani nedivím.)

Podle staré tradice, se na skotských slavnostech hrála valenýnská hra. Dívky napsaly své jméno na lístečky a ty potom hodily do klobouku. Následně přišli chlapci a losovali. Ten, kdo si vytáhl jméno dívky, musel s ní protančit celou noc. Případně spolu musel pár zůstat až do dalšího losování, tedy celý rok až do dalšího svatého Valentýna. Mimochodem, nepřipomíná vám to již zmíněné římské zvyky?

Zamilovaní by měli posnídat takzvaný „Valentýnský toust“ s máslem a posypaný skořicí.

Vzájemně by se měli obdarovat malými, ale zato vtipnými a překvapujícími dárky.

Potomci v tento den také oceňují lásku svých rodičů a darují jim květiny, nebo sladkosti. Obdarovávají se též přátelé.

Láska k domácím mazlíčkům se projevuje uvázáním červené stuhy kolem krku.

V některých zemích se právě v tento den, především na školách, pořádají valentýnské večírky, kam ale mohou přijít pouze páry, takže se již dlouho předtím každý snaží domluvit,s kým na večírek půjde.

Symboly svátku Svatého Valentýna

Symboly, které jsou s tímto dnem spjaty, mají svůj hlubší význam.

Srdce se od středověku ve výtvarném umění velice brzy nepřirozeně stylizuje se zvlněným horním okrajem, který připomíná ženská ňadra a spojuje se částečně s pozemskou a částečně mystickou láskou. Tento tvar by měl připomínat listy břečťanu, který se v 8. století př.n.l. užíval při zdobení váz v Korintu. Břečťan symbolizoval v řecké, římské, ale i raně křesťanské ikonografii věčnou lásku.
Srdce protknué šípem je symbol spasitele milujícího lidstvo a za ně trpící, symbol slova Božího, které jako šíp zasáhlo duši a srdce sv. Augustina, ale také symbol, kdy Amor zasáhl šípem něčí srdce.

Amorek (Cupido, řecky Éros) byl syn boha Area a bohyně Afrodity symbolizuje náhlé rozjařené škádlivé lásky. Je zobrazován především jako malý okřídlený hoch s lukem a šípem, jímž zasahuje srdce nejen lidí, ale i bohů a svádí je tak k lásce.

Květiny – podle květomluvy má každá květina svůj význam. Je to tedy způsob, jak sdělit své názory a pocity pomocí květiny druhé osobě, či osobám. Tento zvyk vzikl už ve starověkých harémech a největší rozkvět zaznamenal ve viktoriánské Anglii.
Květ obecně symbolizuje mladý život. Díky hvězdicovité struktuře korunních lístků je také často symbolem Slunce, Země nebo středu.
Červená/rudá růže symbolizuje lásku a věrnost.

Holubičkám/hrdličkám se už od nepaměti připisuje spousta významů. Holubice je odedávna symbol mírnosti a lásky. Říká se, že pokud ovdoví, se vzpomínkou na zesnulého manžela umírá také a už nikdy se s žádným jiným nespojí.
Dvě hrdličky jsou symbol zamilovanosti a ne nadarmo se říká: „jsou jako dvě hrdličky“.

Labutě: Pomineme-li, že je labuť spojována s věštectvím a spoustou dalších věcí, jako například Kristem trpícím na kříži, což nás momentálně nezajímá, je vzorem vznešené čistoty, nebo představou ženského půvabu. Stejně jako u hrdliček, se k těmto opeřencům, váže pověra, že právě v tento den si vybírají své partnery, a zůstávají s nimi po celý život. Když jeden zemře, umírá druhý žalem, proto se někdy říká „Labutí láska“. Z toho důvodu také symbolizují nejen lásku, ale i věrnost.

Pověry

V čas svatého Valenýna si prý ptáci vybírají své protějšky (již zmíněné labutě).

Dívka si prý vezme chlapce, kterého spatří na svátek sv. Valentýna jako prvního.

Opeřenec, kterého ten den uvidí, či uslyší, jí napoví jaké povahy bude její nastávající. Spatří-li datla, i další rok zůstane bez ženicha, holubice značí dobráka, kos napovídá faráře, sýkorka námořníka, sýkorka modřinka velmi šťastného muže a stehlík boháče.

Kuriózní je, že přestože je měsíc únor nejkratším v roce, právě v této měsíc se v USA koná nejvíce svateb, ale také rozvodů.

Pranostiky

„Na svatého Valentýna nemá hospodyně nasazovat husy na vejce- nebudou prý dobrá housata.“

„Na svatého Valentýna se ze srdcí směje Hermésova špína.“

„Je-li na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.“

„Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.“

„Když se na Valentýna napije z koleje pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.“ (14.2. a 24.2.)

„Na svatého Valentýna, zima sílit počíná.“

A co vy? Slavíte Valentýna?
Změnil můj článek Váš názor?

Zdroje:

Kolektiv autorů - Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích
Dagmar Šotterová - Lidové tradice
Slavomír Ravik – O světcích a patronech
Hans Biedermann – Lexikon symbolů

Autor: Lucie Havlíčková | neděle 14.2.2016 14:18 | karma článku: 12.20 | přečteno: 533x

Další články blogera

Lucie Havlíčková

Knihy se nepálí!

„Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.“ – Jan Amos Komenský

23.2.2017 v 15:01 | Karma článku: 21.49 | Přečteno: 2333 | Diskuse

Lucie Havlíčková

Pátek 13.? Jděte si vsadit!

Nastane pátek 13. a lidé panikaří. Vždy si říkám, kolika z nich asi leží na srdci osud nebohých templářů, a kolik z nich si špatný den pouze vsugeruje, protože "se to prostě říká". Ale co z je pravda a co ne?

13.1.2017 v 11:52 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 476 | Diskuse

Lucie Havlíčková

Habří - Zřícenina kostela na zázračném místě

Kdysi tu stával kostel. Dnes však můžeme spatřit pouze jižní stranu lodi se třemi okny s lomenými oblouky. Ani to však neubírá místu na výjimečnosti. Spíše naopak.

5.1.2016 v 20:00 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 769 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Pavel Herman

Vietnamské národnostní muzeum včetně muzea jihovýchodní Asie

Vietnamské národnostní muzeum se nachází 8 kilometrů od centra Hanoje. Zajímavé historické památky jsou umístěny nejen uvnitř muzea, ale i venku jako například různé typy dřevěných domků nebo vodní loutkové divadlo (FOTO+VIDEO).

18.8.2017 v 18:53 | Karma článku: 7.47 | Přečteno: 85 | Diskuse

Michal Schmidt

Svěrák běžel Po strništi bos a natloukl si nos

Nová svěrákovina, která předchází kultovnímu snímku Obecná škola. Jan Svěrák už však nepatří mezi osvědčené kádry filmového řemesla. Alespoň ne potom, co se vydal Po strništi bos.

18.8.2017 v 12:40 | Karma článku: 27.00 | Přečteno: 3002 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Matčin sen na Olšanech – pravdivý příběh jedné hrobky

Olšanské hřbitovy skrývají hned vedle hlavního vchodu sousoší tzv.Matčin sen od Františka Rouse (hrobka rodiny Hrdličků, VI - 6b). Snad kolem žádné hrobky není tolik legend a mýtů nekriticky přebíraných i do odborných prací.......

18.8.2017 v 10:34 | Karma článku: 22.67 | Přečteno: 618 | Diskuse

Hermína Muchová

Paddy Kelly přijede již zítra do ČR !

Idol 90. let, který letos oslaví 40. narozeniny, přijede již zítra do České republiky. Potkat a spatřit jej můžete v Sedmihorkách u Turnova, kde se uskuteční Happy Faces Festival, jehož bude právě Paddy hlavní hvězdou.

18.8.2017 v 7:30 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 672 | Diskuse

Zdenek Horner

Po Prague Pride přichází Voyer Prague

Takto si hetero sexual sapiens respekt homo sexual sapiens nezíská. Ztělesněná pornografie, s možností omakat si zboží, předčí výstřelky duhového průvodu o 200%. Za tuto sexuální provokaci zodpovídají všichni hetero.

18.8.2017 v 2:11 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 1162 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1118

O MNĚ:

Mám dvě koťata, neumím vařit a zajímám se o záhady, tajemno a historii.

 

O BLOGU:

Hrady, zámky, zaniklé obce, zničené kostely a další více, či méně známá  záhadná, tajemná, nebo něčím zajímavá místa,  která jsem navštívila a přijdou mi zajímavá.

Stejně tak tu můžete nalézt články o  svátcích a tradicích, pověstech , nebo legendách

 

NAJDEŠ NÁS I  NA FACEBOOKU:

 ZÁHADNÁ A TAJEMNÁ MÍSTA ČR
- oficiální fb stránka              

ZÁHADNÁ A TAJEMNÁ MÍSTA ČR 
- oficiální fb skupina (již je nás přes 10 000 členů)

                      

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.